A heleme se, další hrdina, co se bojí podepsat pod svůj názor. Tak prosím, jen se do mě pusťte. Děkovala jsem dětem, protože ty po rozhovoru s paní učitelkou sdělily své názory, které byly určené především pro mě, protože já vznesla námitku (kdyby nebylo mé námitky, určitě by se o tom tak dopodrobna nebavili). Nestydím se za ni a stojím si za tím, co jsem napsala. Všech učitelek si vážím a jsem ráda za vše, co pro děti dělají. Nejedenkrát jsem tu na stránkách napsala kladné hodnocení. Svou práci dělají víc než dobře. Nikdy jsem nenapsala, že dětem škodí (nevím, kde jste to vyčetl nebo jak jste na to přišel). Pouze a jen jsem tady veřejně řekla svůj názor (a na to má každý z nás právo), který vyšel ze situace, kterou jsme doma prožívali s naším synem celá rodina kvůli celoroční soutěži (ale to vy bohužel nemůžete vědět). Stále si stojím za tím, že srovnávat děti se z výchovného hlediska nemá, a v to bohužel celoroční soutěž vyvrcholila. Přijde mi nevhodné hodnotit, kdo se kolikrát za rok umístí v jednotlivých soutěžích a přidělovat za to body, protože ti slabší, méně odvážní jedinci prostě opravdu nemají šanci v této celkové = celoroční soutěži uspět (nepodaří se jim totiž tolikrát umístit v jednotlivých soutěžích, aby získaly body do té celkové). Nehledě na to, že vlastně ani moc nevíme, co to dětem mělo přinést. Vědomí, že je někdo nejlepší žák a někdo nejhorší? Pochvalný list? A co si z toho odnesli ti na posledních místech? Poučení, že mají příští rok víc zabrat?
Nemám nic proti soutěžím, soutěže jsou fajn a budu ráda, když i nadále děti soutěžit budou. Baví je to, a to je nejdůležitější. Je to hra, která ke škole patří. Pokud se ale mají děti hodnotit, měly by být soutěže postavené tak, aby měly všechny děti stejnou šanci na výhru, tzn. jak prvňáček, tak páťák, jak aktivní žáček, tak pasivní, jak ten žáček, co je všestranně nadaný, tak ten, co má šanci uspět jen v některé oblasti, jak ty děti, co nemají podporu rodiny, tak ty děti, co jim rodiče pomáhají. A to není vůbec jednoduché, dovolila bych si i říct, že nereálné. Ale věřím, že paní učitelky na příští rok něco vymyslí, jsou totiž šikovné a snaživé, a názory rodičů vždy řeší ke spokojenosti všech. Já osobně nepotřebuji a ani nechci díky celoroční soutěži vědět, že můj syn je nejlepší, protože to vím. Pro mě, a věřím že i pro ostatní maminky, jsou prostě všechny naše děti ty nejlepší, i přesto, že některým se tak dobře ve škole nedaří. Nevím, co bych ještě dodala. Soutěžit ano, srovnávat ne, to je asi vše.